Jak na GameMovie - 1. část

20.06.2007 22:16

    Snad každý, kdo hraje on-line hry, zná nějaké to fragmovie – ( video ze hry ). Snad každý, kdo se v multiplayerových hrách vyžívá, by rád vytvořil svůj vlastní filmeček, který by prezentoval jeho hráčské umění. Ale ne každý umí takové video vytvořit. Proto jsem se rozhodl zpracovat takový malý seriál článků o tom, jak tohle skill video natočit. V tomto prvním díle si vysvětlíme několik pojmů, které jsou pro takovou tvorbu důležité. Nyní se tedy věnujme oné nudné, čistě teoretické části. 

   Každá hra, kterou na svých počítačích můžeme hrát se vyznačuje parametrem, který tak trochu předurčuje vaši hráčskou úspěšnost. Hodnota tohoto parametru se liší u každého jednotlivého PC, i přes to, že se jedná o tutéž hru. Mluvíme zde o hodnotě FPS ( Frames per second ), česky : počet snímků za sekundu. Proč je to tak důležitý údaj ? Představme si situaci, kdy dva lidé hrají stejnou hru a každý na jinak výkonném počítači. Řekněme, že já budu hrát na svém PC a ty na notebooku s integrovanou grafickou kartou. Jednoznačně tedy hraji na počítači, který bude disponovat větším výkonem a proto bude schopný zobrazovat větší FPS, než tvůj notebook. V naší hře se vyskytne soubojová situace a my oba se budeme snažit co nejrychleji zareagovat, abychom svého soupeře zneškodnili. Kdo z nás dvou zvítězí je skoro jasné. Na podněty, které vidíme jsme schopni reagovat v čase něco kolem 0,2 – 0,4 ms. Řekněme, že tímto podnětem bude zobrazení postavy nepřítele na monitorů. Pokud tvůj notebook pracuje s FPS=10 a moje PC s FPS=100, je jednoduché spočítat si, že na mém monitoru se ona postavička soupeře zobrazí 10krát dříve než se zobrazí na monitoru tvého notebooku. Já budu tedy schopen reagovat zhruba 10krát dříve než ty.
FPS není důležité jen při samotném hraní. Zpracováváme přeci film a i ten se vyznačuje tímto parametrem. V tomto případě je částečně zodpovědný za výslednou kvalitu videa. Otázka je nejspíš : Proč ? Jednoduše proto, že lidské oko umí zaznamenat určitý počet snímků za sekundu, jako jednotlivé obrázky. Jinými slovy, pokud ve Vašem filmu použijete FPS=10, bude zachycený pohyb připomínat spíš než video, jakési zrychlené promítání obrázků. Kolik FPS tedy film musí mít ? Aby jste děj filmu vnímali jako nepřetržitý pohyb, musí se vám před očima zobrazit minimálně 24 snímků za vteřinu. Pro optimální kvalitu videa je nejideálnější hodnota mezi 25-30 FPS.
    Když se dostanete tak daleko, že svoje video nahrajete, zjistíte, že velikost záznamu je až neúnosně obrovská. Jednak proto, že jste natočili spoustu zbytečného materiálu, který později vystříháte, ale hlavně proto, že váš surový záznam je tzv. nekomprimovaný. Pokud chcete svoje fragmovie šířit na internetu, musíte jej tedy zkomprimovat ( zařídit aby jeho výsledná velikost byla co nejúměrnější délce záznamu a požadované kvalitě ). K tomuto účelu jsou zde různé kodeky. Co to ten kodek vlastně je ? Jedná se o soubor, který v sobě obsahuje informace o druhu komprese. Nejsou v něm však zapsány jen jeho základní parametry, ale také všechny jejich kombinace. Je to jakási video-šablona. Představme si, nekomprimované video ve formátu *.AVI, bude mít tyto parametry – rozlišení 800x600 pixelů , počet snímků za sekundu 50 FPS, a rychlost toku dat bude např. 600kbps ( kilobitů za sekundu ). Výsledná velikost takového videa v délce trvání 20min bude asi 2GB. Pro upload na internet naprosto nevyhovující.
    Proto je třeba takové video zkomprimovat , tedy změnit jeho parametry pomocí kodeku. Již víme, že proto aby film vypadal jako film, stačí 25FPS. Už touto změnou video zmenšíme, každopádně bude stále obrovské a proto se pokusíme zmenšit jeho rozlišení. Zde musíte dávat pozor, abychom rozlišení měnili se správným poměrem stran, protože jinak by došlo k deformaci obrazu. Změníme tedy rozlišení našeho videa na 320x240 pixelů a velikost výsledného souboru bude zhruba o polovinu menší. Nyní jsme tedy dosáhli zmenšení téměř na čtvrtinu původní velikosti. Bohužel stále to nestačí. Náš 20min. záznam má nyní cca 500MB a to je stále moc. A tak nyní ke slovu přichází hlavní vlastnost kodeku. Tou je jeho schopnost měnit rychlost toku dat. Pokud tedy tuto hodnotu zmenšíme, dostaneme menší výsledný soubor, ale součastně se nám sníží kvalita obrazu videa. Cílem naší snahy je dostat soubor s ideální kombinací velikosti a kvality. ( Pro laiky : Dá se říct, že když snížíme rychlost toku dat na polovinu, výsledkem bude soubor o poloviční velikosti a v poloviční kvalitě.) V našem konkrétním případě si dovolíme snížit datový tok až na 120kbps. Výsledek bude video soubor o velikosti cca 70MB s poměrně dobrou kvalitou. Ovšem tato úprava má jeden malý háček. Existuje velká spousta různých kodeků a myslím, že neexistuje nikdo, kdo by měl v PC nainstalované všechny jejich druhy. Proto se musíme zamýšlet i nad tím, jaký druh kodeku použijeme. V dnešní široké škále kodeků stále panují některé základní druhy, které má nainstalovány snad každý – ( DivX , Xvid, Indeo, DV a některé další ). Pro zpracování našeho videa však doporučuji onen DivX. To proto, že je snad ze všech nejrozšířenější a nejlépe konfigurovatelný. 
    Do této chvíle jsme se bavili pouze o jedné části našeho díla – o obrazu. Nicméně hezky zpracované fragmovie doprovázívá i zvuk. Ať už se jedná o originální zvuky přímo ze hry nebo doprovodnou hudbu, v obou případech se nám tímto doplňkem zvětšuje velikost výsledného souboru. U krátkého filmu, který je doprovázen pouze jednou písničkou, je nám těch pár MB navíc celkem lhostejno. Ale u větších projektů, které obsahují doprovodnou hudbu či mluvené slovo po celou délku filmu, se už jedná o pěkných pár desítek MB. Dobrou zprávou je, že i zvuk, stejně jako obraz můžeme komprimovat. Při komprimování zvuku ale kvalitu měníme mnohem citelněji a proto si při této operaci musíme počínat na nejvýš opatrně. Stejně jako pro kompresi videa máme k dispozici zmiňované kodeky ( PCM, AC3 či ARDOR ). Tyto však upravují hodnoty zvané přenosová rychlost a vzorkovací frekvence zvuku. Chceme-li snížit kvalitu zvuku tak aby došlo k co nejmenšímu zkreslení měňme tyto hodnoty jen velice málo. Pokud vzorkovací frekvenci snížíme pod hranici 22kHz bude zkreslení už velice znatelné. Jestliže snížíme i přenosovou rychlost, bude kvalita výsledného zvuku přímo úměrná námi provedené změně. ( Tedy pokud přenosovou rychlost snížíme o polovinu, získáme zvuk o poloviční kvalitě ). Jako spodní hranici přenosové rychlosti si určíme 112kbps, kdy je hudba i mluvené slovo srozumitelné a velikost takového souboru je celkem přijatelná. Už jsem se zde zmínil o kodeku DivX, který nám umožňuje měnit kvalitu videa. Tento kodek je ale mnohem univerzálnější, protože je jeden z mála, pomocí nějž můžeme upravovat i kvalitu zvuku. A to je třetí důvod, proč při tvorbě našeho videa použijeme tento typ kodeku.

    Je mi úplně jasné, že se Vám tyto informace zdají nedůležité, protože kvalitu videa a zvuku budeme upravovat až na samý závěr naší práce. Každopádně s těmito pojmy se budeme setkávat docela často a tak jsem považoval za důležité věnovat jim samostatnou část tohoto miniseriálu. Myslím, že pro dnešek by této nudné přednášky stačilo a tak už Vám nyní povím, nač se můžete těšit v příštím pokračování. Příště si povíme něco dvou základních druzích záznamu videa ze hry a možná se dostaneme i k povídání o programech, které pro záznam a zpracování videa potřebujete. A pokud máte zájem, už teď můžete přispět svou troškou do mlýna na našem diskusním fóru, kde se tomuto tématu také budeme věnovat.